Červená trojpatrová pagoda chrámu Kijomizu-dera za stromy při západu slunce nad pohořím.
← Japonsko 2026

Co jsme se naučili

2 min čtení

Poznatky z pár týdnů v zemi vycházejícího slunce

  1. O Japonsku si spousta lidí myslí, jak je moderní. V mnoha věcech ale spíš připomíná skanzen. Všudypřítomné jsou automaty na nápoje neobměňované přes 30 let, většina menších podniků bere jen hotovost, počítá se na kalkulačkách, používají se drátové telefony. Úřady a firmy stále hojně používají faxy a osobní razítka místo podpisů. Internet a mobilní signál v hotelech a mimo centra velkých měst často zaostává.

  2. Smrkání na veřejnosti je ekvivalent prdění (na Západě). Považováno za krajně nevhodné. Místo toho tu všichni nahlas popotahují, což je za mě teda mnohem horší 😀

  3. V Japonsku se na eskalátorech stojí vlevo, v Osace a v Kyotu ale vpravo. Člověk má tak pořád pocit že chodí na špatné straně. Japonci jsou naštěstí příliš slušní, než aby si stěžovali.

  4. Neexistuje výmluva pro to být někde pozdě. Zastihlo tě zemětřesení? Měl sis dát větší rezervu. Japonci proto chodí na schůzky i o hodinu dřív, aby se vyhnuli případné ostudě.

  5. Ovoce je tu považováno za luxus kvůli vysokým clům a drahé lokální produkci. Za 3 jablka v supermarketu jsme zaplatili přes 100 Kč. V restauracích ovoce (a vlastně ani zeleninu) moc neuvidíte.

  6. Je tu extrémně čisto na ulicích a žádný smrad. Ani z aut v centru Tokya, ale ani z moči – veřejné záchody jsou doslova na každém rohu, čisté a zdarma. Paradoxně tu skoro nejsou veřejné odpadkové koše, takže si lidi odpadky nosí domů a třídí.

  7. Bezdomovce tu člověk prakticky nepotká a když ano, nepozná ho. V japonské kultuře je obrovský tlak nezatěžovat společnost a zároveň silná povinnost rodiny postarat se o své. Mnoho lidí v krizi raději zůstane u příbuzných, než aby skončilo na ulici. Na hlavu tu je 40x méně lidí bez domova, než v Česku.

  8. Šinkanzeny jezdí na vteřinu přesně, ale běžné JR vlaky, autobusy a tramvaje už tu pověst úplně nenaplňují – zpoždění v řádu minut není výjimkou.

  9. Koncept dýška tu vůbec neexistuje a vůbec to personálu nebrání v tom být extrémně úslužný, usměvavý a milý. Na druhou stranu, v kavárně nám přistál účet na 3002 jenů a protože jsme měli jen tisícovky, museli jsme dostat zpátky přesně 998 jenů. Nic jiného nepřipadalo v úvahu. 1 jen = 0,13 Kč.

  10. Ano, lidi se tu několikrát ukloní i za to, že je auto pustí po přechodu. Jiný svět.