Co jsme se naučili
Poznatky z pár týdnů v zemi vycházejícího slunce
-
O Japonsku si spousta lidí myslí, jak je moderní. V mnoha věcech ale spíš připomíná skanzen. Všudypřítomné jsou automaty na nápoje neobměňované přes 30 let, většina menších podniků bere jen hotovost, počítá se na kalkulačkách, používají se drátové telefony. Úřady a firmy stále hojně používají faxy a osobní razítka místo podpisů. Internet a mobilní signál v hotelech a mimo centra velkých měst často zaostává.
-
Smrkání na veřejnosti je ekvivalent prdění (na Západě). Považováno za krajně nevhodné. Místo toho tu všichni nahlas popotahují, což je za mě teda mnohem horší 😀
-
V Japonsku se na eskalátorech stojí vlevo, v Osace a v Kyotu ale vpravo. Člověk má tak pořád pocit že chodí na špatné straně. Japonci jsou naštěstí příliš slušní, než aby si stěžovali.
-
Neexistuje výmluva pro to být někde pozdě. Zastihlo tě zemětřesení? Měl sis dát větší rezervu. Japonci proto chodí na schůzky i o hodinu dřív, aby se vyhnuli případné ostudě.
-
Ovoce je tu považováno za luxus kvůli vysokým clům a drahé lokální produkci. Za 3 jablka v supermarketu jsme zaplatili přes 100 Kč. V restauracích ovoce (a vlastně ani zeleninu) moc neuvidíte.
-
Je tu extrémně čisto na ulicích a žádný smrad. Ani z aut v centru Tokya, ale ani z moči – veřejné záchody jsou doslova na každém rohu, čisté a zdarma. Paradoxně tu skoro nejsou veřejné odpadkové koše, takže si lidi odpadky nosí domů a třídí.
-
Bezdomovce tu člověk prakticky nepotká a když ano, nepozná ho. V japonské kultuře je obrovský tlak nezatěžovat společnost a zároveň silná povinnost rodiny postarat se o své. Mnoho lidí v krizi raději zůstane u příbuzných, než aby skončilo na ulici. Na hlavu tu je 40x méně lidí bez domova, než v Česku.
-
Šinkanzeny jezdí na vteřinu přesně, ale běžné JR vlaky, autobusy a tramvaje už tu pověst úplně nenaplňují – zpoždění v řádu minut není výjimkou.
-
Koncept dýška tu vůbec neexistuje a vůbec to personálu nebrání v tom být extrémně úslužný, usměvavý a milý. Na druhou stranu, v kavárně nám přistál účet na 3002 jenů a protože jsme měli jen tisícovky, museli jsme dostat zpátky přesně 998 jenů. Nic jiného nepřipadalo v úvahu. 1 jen = 0,13 Kč.
-
Ano, lidi se tu několikrát ukloní i za to, že je auto pustí po přechodu. Jiný svět.