Hakone & Fudži
V pátek ráno jsem padl já. Anička je už zdravá, ale bacil přesedlal na mě, nebýt silných prášků, asi bych ráno ani nedokázal vstát z postele. Naštěstí se jednalo jen o jednodenní záležitost. Naneštěstí jsme kvůli tomu nestihli vše v Hakone, co jsme chtěli. Po vysoukání se z ubytka jsme se vydali na nedalekou lanovku, která nás vynesla přes hory. Měli jsme štěstí, poprvé jsme z dálky spatřili Fuji. Jeli jsme přes volkanické údolí, nehostinnou geotermální oblast kde se náchází spousta průduchů, ze kterých uniká sirovodík. Všude to kvůli tomu smrdělo po vajíčkách, ale hlad měla jen Anička, já byl rád že sedím. Nakonec jsme dojeli až k jezeru se spoustou zašlých labutích lodí a párem větších “pirátských” galeon, kterými jsme se měli dostat na druhou stranu prozkoumávat staré Hakone. Jenže nezbýval čas, kvůli mému rannímu polehávání jsme museli upalovat zase zpátky, abychom stihli autobus na hlavní víkendový program.
Po několika hodinách cestování jsme se konečně dostali k malebnému městečku u jezera Kawaguchiko u úpatí Fiji. Jsme tu dvě noci a připadá nám, jako bychom se procházeli pohlednicí. Fuji je nádherná, oproti tomu když jsem na ní lezl v září 2015 tak má ještě sněhový klobouček. Před cestou do Japonska jsme krátce zvažovali, jestli jít až nahoru, ale místní tu mají takové rčení - „Kdo nikdy nevylezl na Fudži, je hlupák. Kdo vylezl dvakrát, je hlupák dvojnásob.” - a za mě asi tehdy stačilo. Není moc o co stát, většinu času je kolem hory hromada mraků, takže nulový výhled, výšlap je hrozně náročný, kyslíku málo a nahoře je často takový vítr, že nejde než chodit po čtyřech.
Ubytovaní jsme v pěkném hostelu, v pokoji nemáme nic než futonové postele které jsme si rozložili na tatami, z okna koukáme přímo na horu. Nic jiného v pokoji není. Večer jsme šli na BBQ, kde si Anička na malém grilu na stole připravovala různé části kuřat. Já si griloval aspoň rýžové koule. Naštěstí jsem stejně ještě neměl moc chuť k jídlu.
Druhý den mi už bylo výrazně lépe, půjčili jsme si kola s hybridním pohonem a projeli jsme se postupně kolem celého jezera, celkem asi něco přes 30 km. Počasí nám přálo, až teda na husté mraky kolem Fuji. Nakonec se i kolem hory vyčasilo, ale až pozdě odpoledne. Zastavovali jsme se po kavárnách, vyrazili jsme na další lanovku, navštívili jsme zajímavý chrám s obřími stromy, zajeli se podívat na vodopád, užili jsme si to. Jen škoda, že tu nemají cyklistické stezky, jezdili jsme skoro pořád na silnici s autama.
Program jsme nakonec změnili, Nagano úplně vynecháme, cesta by byla komplikovaná. Zítra přejedeme rovnou do Hiroshimy, tam zůstaneme dvě noci a pak přejedeme rovnou do Osaky.