Tokio & Enošima
Poslední dny jsme hodně zvolnili, Anička chytla bacila, tak většinu dne ležela a léčila se. Už je to ale dobrý, tak pokračujeme v plánu. Ve středu jsme stihli kavárnu s kapybarama, které zrovna měly siestu, ale i tak to s nima bylo fajn. Jsou větší než Buřt, fakt obrovský, a mají štětinatou kůži jak prasátka. Na vyhlídku jsme si zašli na Skytree postavený poměrně nedávno, v roce 2011. Měří přes 600 metrů. Fuji jsme sice neviděli, bylo zataženo, ale i tak to stálo za to.
Druhý den jsme zašli do zahrad k Císařskému paláci. Procházka se značně protáhla kvůli horším orientačním schopnostem mého souputníka, ale nakonec se zadařilo a úspěšně jsme se dostali na periferii Tokya, kde jsme navštívili Small Worlds, výstavu miniaturních scének a modelů. Docela zajímavý, bavila nás interaktivita, nejvíc se nám líbil obří klon letiště rozprostírající se ve velké místnosti. Letadla měla svůj řád, přistávala a odlétala podle toho co svítilo na tabuli a co se hlásilo v reprácích.
Zašli jsme se podívat na klon Manhatten Bridge a Sochy svobody a večer jsme chtěli strávit na rybím trhu. Trochu nás zklamalo, že ačkoliv byl čtvrtek tak bylo celý den zavřeno, protože den po státním svátku tu prostě neotevírají. Aspoň jsme se najedli v nedalekém running sushi, kvalita úplně jinde než v Česku. Den jsme zakončili na okružní nadzemní tramvajové lince, který jezdí kolem centra Tokya. Bohužel byl většinu času vlak narvaný, tak jsme toho moc neviděli, zato jsme ale dořešili plány na další dny.
V pátek jsme se ráno odhlásili z ubytka a vydali se na dlouhou pouť na západ. Nejdříve jsme zastavili v přímořské Kakarumě, kde jsme tři dny zpátky v jednom z chrámů zapomněli goshuin, knihu do které nám za poplatek mniši kreslí znaky jako důkaz toho, že jsme místo navštívili. Poté jsme se přesunuli do městečka Enoshima, které je známé hlavně přilehlým ostrovem na který vede z pevniny most. Na ostrově je spousta chrámů a svatyň, pěkná rozhledna, zahrady a došli jsme až úplně na druhý konec, abychom navštívili posvátné jeskyně. U vchodu jsme dostali i svíčky, tak to mělo správnou atmosféru. Cestou zpátky do města jsme se ještě vydatně posilnili dobrým jídlem, kromě Aničky, která si nutně musela dát podivnou rýžovou placku s krevetou, jenž se vytváří tlakem velkého lisu. Nebyla moc dobrá. Zbytek pobytu v Enoshimě jsme pak řešili, jak se té divné placky sakra zbavíme, když v Japonsku prakticky neexistují koše na ulici.
Pak jsme pokračovali v cestě dvěma vlaky a jedním autobusem, až jsme dorazili do hor v Hakone. Spíme jednu noc v parádním tradičním domečku, máme tu neomezenou konzumaci čaje, dá se tu hrát ping pong, stolní hry i na hudební nástroje (nic z toho nestíháme, přijeli jsme pozdě), v ceně je snídaně a dokonce 1 hodina v domácích privátních onsen lázních. Platíme tu jen 1500 Kč za pokoj. Skoro nám to je blbý… onsen jsme hned po příjezdu vyzkoušeli, hrozně horký (42 stupňů), ale přišel vhod. Rozhodně lepší než veřejné onseny, kde bychom spolu do vody jít nemohli, smíšené se nedělají - v onsenech se lidi koupou nazí.
Zítra nás čeká přesun pod Fuji k jezeru Kawaguchiko, kde budeme dvě noci. Pak Nagano, Hiroshima, Himeji a odjezd z Osaky domů.